Modlitba pro komiksovou postavu

Je skoro štědrý večer 

a jeden by až smíchy brečel 

když představí si

že je tomu rok 

co začal být tak trochu cvok 

do komiksu zvaný život ve snu 

Ten sen byl intenzivní, živý 

trošku pravdivý 

trošku lživý 

ale stojí za pěkné vzpomínky 

jen nesmí je zavírat do skříňky 

co na krku má 

pak lehce se stane

že cvokem zůstane dál 

měl by do srdce obtisky schovávat

občas vyvětrat jak peřinky 

vzít do ruky hůl 

vyhnat z nich zloduchy 

duchy všechny 

a kdo to občas neudělá je vůl -

pardon, jinak jsem slušná holka,-

zůstává sám jak v plotě kůl 

jen se skříňkou plnou vzpomínek 

To člověk může dělat 

až bude opět kakat do plínek 

teď je na to ještě moře času

A tak živote můj 

vždy při mě stůj 

moje srdce opatruj