Já už budu hodná

 

 

 

Já už budu hodná

 

 

Už jednou sem si řekla:

to zrovna vylezla sem z pekla

Jo, staň se, co se staň!

Nějaký tu povinnosti mám.

Třeba?

Třeba zaplatit mu daň.

Hm, tak co, holka, naplat?

No, moc nekoukej a

zaplať!

A tuhle sem ho potkala!

teda moc jsem vo to nestála

Zprvu já myslela jen

 že ani nepudu snad ven

a tak vyhnu se mu chytře

 obloukem.

Ale!

Pak sem šla přece k věci

 víte, nemám ráda prázdný kecy

Takže?

Takže žádná křeč.

Povídám mu:

Héééj, živote, dáme řeč?

No, hele

zíral na mě jak to tele

 dál mu teda řikám:

jo, jasně, že mu tykám

Však my dva se trochu známe.

A hlavně!

Společný tu zájmy máme.

Jo, staň se, co se staň!

Já zaplatím ti tuhle daň

radši hned

  než dojde mi dech

  to pak bude vážně pech

Héééj, živote!

 Jen ještě mi něco nech!

Von na to:

 Hm, co s tím uděláme, zlato?

Ty mi prostě nedáš všecko?!

Já: Nééé!

 Von: Však neřvi tu jak malý děcko!

Já: Dyť nemusíš mít všechno  

 do dna . . .

a já už budu fakt jen hodná!!!

To je jasná věc!

Takže? Co myslíte?

No, to víte, starý známý.

Plácli jsme si, nakonec.

A že tu šanci teda dá mi.

Žádný div hned jde to líp.

Dyť - voba!

máme stejný zájmy . . . 

 

 

Za foto děkuji MIRA Photography
www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts