soví pohledy vlajou jako šála v zimě
ušima v pozoru loví milostné steny
každý zvědavý netopýr
z pohádek na spaní se chce
z neznámých příčin
mnoha malým dětem čůrat
pokud se už potajmu nepočůraly..
tušíš všude barevné stíny housliček
za rozjíveným tichem cvrččí nespavosti
též má nedočkavá milenka z Marsu
se spiklenecky tlemí za oknem
hroty svých devíti ňader
vyťukává na paraván
decentní tajnou morseovkou
smluvené heslo..
otvírám dychtivě okno-
nikdo však venku není...
Frr...pohled z okna uprostřed noci uklidńuje. Můžeme si představovat, co tam - za oknem - na nás čeká. Co by bylo, kdybychom otevřeli okno dokořán...možná se bojíme. Zklamání? Vášně? Lásky? Myslím, že nikdy nenajdeme odvahu to okno otevřít...**ST**
09.03.2018 07:05:40 | Anděl