je ráno
nic pro tebe
říká zrcadlo
a z rozkřápnuté makovice
vyletují probdělé ospalky
✴✴
do opuštěného a zpuchřelého kmenu
vlezl lenochod
aby se uhnízdil
v jeho chlupatých uších
✴✴
v opevněném domě
prozpěvuje
laskavá sklíčenost žalmy
a pořád se hrabe v popelu
✴✴
jdu si lehnout
a dospat
tu předjarní nejistotu
Akyši...kam Ty chodíš na tak krásný slova...trháš je jako jablka na jabloních, chytáš je do síťky na motýli, či pro ně lezeš po žebříku na tu nebeskou báň.....a ty Tvoje hvězdičky...třpytí se jako jarní rosa na pavučinkách pavouků co nemohli dospat...**ST**
15.03.2018 14:33:10 | Anděl