Paštika

PAŠTIKA

Na zemi ve stanu, paštika stojí,
už nic víc nemáme, však ona ji dojí.
Proč nežereme psy jak v jiných zemích
a proč žena má všude je pro smích?
Je to prokletí, žít s tlustou samicí, v těch jejích žranicích
se strachem o děti.
Nebudu ti lhát, i ty se budeš bát,
až zmizí, budeš rád a ona bude žrát.


A tuhle tlustou krávu
nutím držet stravu,
má hrozně tlustou hlavu
a vždycky všechno sní.
Proklínám její mámu, že nemohla žrát slámu,
musím živit svou dámu, zastavme obžérství.

Snad brzy přijde den, kdy v klidu půjdem ven,
a nebude smrdět jak klobása a křen.
Má ze salátů strach, prdí, jak žere hrách
Řeknu jen pár vět,
vadí mi její vzhled.

Teď mám na ni zlost, je vypasená dost,
není to právě kost a praská pod ní most.
Váží jak stádo slonů a potem smrdí k tomu,
není to s ní med, však pojde za pár let.

A tuhle tlustou krávu
nutím držet stravu,
má hrozně tlustou hlavu
a vždycky všechno sní.
Proklínám její mámu, že nemohla žrát slámu,
musím živit svou dámu, bůček je poselství.

A tuhle tlustou krávu
nutím držet stravu,
má hrozně tlustou hlavu
a vždycky všechno sní.
Proklínám její mámu, že nemohla žrát slámu,
musím živit svou dámu, bůček je poselství.

A tuhle tlustou krávu
nutím držet stravu,
má hrozně tlustou hlavu
a vždycky všechno sní.
Proklínám její mámu, že nemohla žrát slámu,
musím živit svou dámu, zastavme obžérství.