Bajka o hladu

Medvěd, liška, vlk a zajíc
našli v lese chleba krajíc
a jelikož hlad velký majíc,
do chvíle byli všichni žrajíc.

To bylo v době oběda,
tu napadlo hladového medvěda,
že když upeče si zajíce,
dohněda, s trochou skořice,
tak nemusí se hladu bát,
nemusí hladem umírat.

Tak chytil medvěd zajíce,
posypal trochou skořice.
Zajíc se však brání, chráníc si svůj krk:
"Mě se nenajíš, tučnější je vlk!"

Tak pustil medvěd zajíce
a dal se do štvanice
na hladového vlka
aby ho nacpal do krka. (u) :-)

Ale vlk s liškou byli velcí kamarádi
a medvědí maso tuze měli rádi,
sežrali spolu medvěda,
běda medvědům, běda.

Jak to zajíc spatřil, hopsal do dáli,
až bobky za ním padaly.
A že umí rychle utíkat,
nemusí se těch sviní bát.

K čemu je však tato bajka?
Jaký to smysl příběhu?
Z každého, i z Tebe, bude Májka,
když budeš špatnej ve běhu.