Když sedím ve vaně,
mydlím své dlaně,
vždy tekuté mýdlo,
naliji na ně.
Namydlím hlavu,
na šampon dlabu,
vždyť na moji pleš,
nevleze ani veš.
Občas do očí,
mýdlo mně skočí,
ohromně to štípe,
brečím jako dítě.
Mydlinky smyji,
dále se myji.
„Hlavně se nestyď,
umýt si taky řiť.“
Prst v řiti si šťourá,
mydlím též pinďoura,
pak stehna, kolena,
břicho i ramena.
Jak voda vychladá,
vzpomenu na záda,
kartáčem drbu
se vzadu na hrbu.
Teplou si připouštím
a musím se smát,
bublinky vypouštím,
jsem ve vaně rád.