Oddychuji tiše těžce
a nic dělat se mi nechce.
Snědl jsem opravdu moc,
nelze volat o pomoc.
Skoro na mě jdou mdloby,
tohle nemá obdoby.
Přežral jsem se, až mám mžitky v puse.
Trochu sebou hnu
a zabiju se!
Přehrání je nepříjemná věc. Občas se mi to stane, protože žena mi v tomhle směru dost přeje a já se pak nedokážu ubránit. A místo příjemného trávení je trápení a zlost na sebe.
A když jsme u těch rozborů dílka, na mě to nedělá dojem, že by se příliš nasycený hrdina chtěl sprovodit ze světa, ale že jen konstatuje, že kdyby se pohnul, tak to tímto způsobem může dopadnout.
Třeba se ale mýlím... :)
12.09.2023 10:58:29 | Koala
Nápad se mi líbí, zpracování méně. Je třeba vyhmátnout o koho se jedná, aby ten hrdina byl souvislý sám se sebou kompatibilní a snadno čitelný. To je důležitá práce autora. Náš hrdina mluví chvíli jako úředník (oddychuji tiše, nelze volat) jindy téměř jako žena (tohle nemá obdoby) pak zase natvrdo "přežral jsem se" leč vzápětí zase "mžitky v puse" (??). Tohle je třeba hodně promýšlet, KDO to je ten který mluví, aby měl zřetelné emoce. Pak vyjde eventuálně humor.
24.09.2019 07:39:58 | Karel Koryntka
Vám se líbí nápad se zabít?
Pokud z textu nechápete, o koho se jedná a uniká Vám čitelnost a vnitřní kompatibilita, možná je na místě přehodnotit Vaše myšlenkové paradigma a nepodsouvat domněnky o tom, co je důležitá práce autora. Vámi zmíněný "hrdina" ze sebe nepotřebuje dělat něco, co není, ba naopak může vystihnout svoji výrazovou a charakterovou pestrost, ryzost a komplikované emoce, které jej vedou k myšlenkám, které jsou na hraně mezi černým humorem a sebevražednou tendencí. Takže díky za komentář, ale jste poněkud vedle.. :)
27.09.2019 14:01:45 | el sereno