To ona

TO ONA
------------------
Plamen lásky naší odchází již s časem,
kde spolu jsme byli, už bez tebe já jsem,
v našem loži chladném šeptám tvému oušku:
"Nelep se tak na mě a vezmi si roušku."

Chceš cítit mé tělo a na ústech mé rty,
můj zájem však patří klávesnici QWERTY.
Zas se ke mně tulíš. "Jdi se léčit!" houk jsem
a dál plním internety svým panickým hoaxem.

Zdává se mi o tvém hlase, jak v objetí mi sténá.
Ale už to zkoušíš zase. "Odpal! Karanténa!"
Ty nejsi tím, kdo pohřbil náš vztah. Kdepak ty, to ona.
Naší lásky ona je vrah. Ta děvka. Korona.

Už je konec, zlato moje - tam jsou dveře, bundu si vem.
Zůstal jsem sám se svým smutkem v teskném světě sivém.
Osamocen pod peřinou, jak mám lásku a klid sním.
Přesto vím, že shledáme se. Jednoho dne. Na plicním.