Z - S

Skončilo to pro něj BRZY.
Tidle bijci za práva.
JAZYK měl až příliš drzý,
chtěl směřovat doprava,
NAZÝVAT oázu pouští,
když se topí ve víně,
strana prostě neodpouští.
Tak ho čeká RUZYNĚ.

...

Onehdá můj mladší SYN
tvrdil, že je SYTÝ,
v ruce nakousnutý SÝR,
ach mateřské city.

„V troubě krocan peče se,
zatím SYROVÝ,
v poledne přijď k obědu,
řekni bratrovi.“

Za oknem přes kapky na skle
vidím stromek stát,
ač je podzim SYCHRAVÝ,
začal USYCHAT.

Škoda ho. Neb SÝKORA,
co z něj na svět kouká,
na jaře z něj nezazpívá,
SÝČEK nezahouká.

Ani SYSEL v kořenech,
nebude se rýpat,
SYČET začlo v kastrolech,
budu muset SYPAT.