Měl jsem vizi

Měl jsem vizi…

Měl jsem vizi,
lepším člověkem být.
Vyhodit televizi,
v gauči přestat hnít.

Naučit se etiku,
na slušnýho si hrát.
Nemyslet jen na erotiku,
začít zdravě žrát.

Přestat chlastat,
do práce jít.
Na hospodu se vysrat,
začít nově žít.

Být ropný magnát,
do smrti žít si blaze.
Prachama polštář vycpat,
v posteli citovat sladké fráze.

Najít si ženskou
na randevů.
Zalít svůj život láskou,
jak z romantických příběhů.

Ve zdravém těle,
prý zdravý je duch.
Mě však sluší skvěle,
můj tělesný pruh.

Učit se novým věcem,
moderním být.
V čase jsem často ztracen,
tak dál nemohu jít.

Světem tahat novou Teslu.
V městě zabydlet se draze.
Ne,nepobírám Dividendu,
toď prýi jinak pojem nájmu v Praze.

Procitnutí z toho ideálu,
až fyzicky hodně draze.
Dojde mi až k ránu,
když probudím se na podlaze.

Jednoho večera před zrcadlem,
zkoušel jsem si sako.
Šok mi vrátil knedlík hrdlem,
vypadal jsem jako Pako.

K tomu jsem si nandal,
starý pánský střevíc.
náhle zrcadlo sundal,
tón a výraz co sedl mi na líc.

Tílko a trenky,
zdobí postavu mou.
Slamák a Holínky,
mě nikdy neoklamou.

Klobása a guláš,
v lednici čekají tiše.
Kola a Gambáč,
ční ze spíže.

Jednou jako kráva,
žaludek zabučel mi v břiše.
Když ústy prošla Bio tráva,
Řiť mi dala neklišé.

V tu chvíli jsem věděl,
že chce moje tělo.
Pro co jsem dietě nostalgicky brečel
Ono knedlo,vepřo,zelo.

Instagram,
Badoo,
Facebook.
Tam všude vypadám,
jak exotův
tělesný brk.

A jak se mi občas chtělo,
laskavě objímat ženské tělo.
Při návštěvě Tindru,
se mi náhle polevilo.

Byla to dobře myšlená,
ale marná vize.
Flaška otevřená,
doma řve akorát televize.

A když milostně obejmout,
by se mi zachtělo.
Tak mohu s láskou přitisknout,
leda polštář na čelo.