Co mám vařit?

Co bude dnes k obědu?

Nevím, ale ve spěchu,

povídá mi moje žena,

Polívka je uvařená.

 

A co druhé budem jísti?

Nejsem mlsný, jen si chci být jistý.

Mužu pomoci s obědem?

Třeba se i zasmějem.

 

Budu ráda lásko moje,

půjdu žehlit do pokoje.

 

A tak tady stojím,

na hodiny hledím.

Že já to jen nabízel,

raději bych zmizel.

 

A tak jako správný chlap,

nejsem přece žádný srab,

začnu cibuli loupat,

v slzách se koupat.

 

Cibule je základ chlapských jídel,

vyjít ven, pak abych se styděl.

 

Už to mám co na oběd udělám.

Vezmu brambory, nastrouhám.

Ještě česnek, majoránka - bude to hračka.

O bramboráky bude rvačka.