Zmoklá slepice
Zmoklá slepice
vypadals jak zmoklá slepice,
bo nepozvala jsem tě dál,
a ty stál jsi s rukou na klice.
Jako kuře jsi své ego pýřil,
pírko za pírkem natřásal,
šarmem a humorem jsi hýřil,
z reakce mé jsi ale nejásal.
S tváří pevnou a kamennou,
neustoupím ani o krok,
nastavit chci ti hranice,
to mu já říkám pokrok.
Že to vzdáváš, sleduji,
na čase už to bylo,
nejsem si jistá, zda chybuji,
vítězství se tím docílilo.
Hlas tvůj ke mně doléhá,
z převeliké dálky,
obraně mé tak podléháš
a přeješ mi hezké svátky.
Komentáře (12)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Něco jako v duchu: "to dáš, jo!"
09.01.2021 13:12:17 | Vivien
No, ona tahle básnička je fikce. Napadla mě, když jsem četla jednu tklivou básničku od muže. Pak naskočila celá ta scéna :o)
09.01.2021 23:54:02 | Z nitra
Z pohledu mokrého kuřete
má milá dveře otevřete
neb jako slepice zmoklý jsem
zahřej mě teplým kakaem
Ne?
No tak já jdu ....:-)
09.01.2021 10:36:59 | kašpar
Milý kašpare, musím ještě zapracovat na tom poker facu :o) Jedna věc ho trochu maří. A to, že většina mužů má vrozenej klaunskej talent :o)
09.01.2021 23:52:42 | Z nitra
To je pravda pravdoucí, věční klauni jsme , a to i když se za tou maskou mnohdy skrývá tragedie :-)
10.01.2021 10:11:22 | kašpar
Komediant je vepsán do mužské tváře,
i když někdy bývá maskou lháře :o)
10.01.2021 22:52:17 | Z nitra