Je jaro...
Je jaro...
Anotace: Nevážné veršování, pro vážného mračouna, co kaboní se na svět sluneční, prostě je JARO....
Levá bota, jde do světa.
Z dírek tkanička se plazí,
jak dlouhatánský had.
S jazykem vyplazeným ven,
si kráčí světem po cestách.
Sluníčko hřeje jí příjemně do paty,
všechno kolem ní je hambatý,
a všechno se to miluje.
Až levá , najde si tu pravou,
i boty budou hambatý,
úplně celý nahatý.
Ty nohy, co je nosí,
najednou budou bosý.
Je jaro.
Z dírek tkanička se plazí,
jak dlouhatánský had.
S jazykem vyplazeným ven,
si kráčí světem po cestách.
Sluníčko hřeje jí příjemně do paty,
všechno kolem ní je hambatý,
a všechno se to miluje.
Až levá , najde si tu pravou,
i boty budou hambatý,
úplně celý nahatý.
Ty nohy, co je nosí,
najednou budou bosý.
Je jaro.
Autor sluníčko sedmitečné, 14.03.2007
Přečteno 487x
Tipy 1
Poslední tipující: PIPSQUEAK
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Souhlasím se Siselcz, jinak dík za básničku, která je prý přesně pro mě:-)
30.03.2007 19:35:00 | Rádoby zoufalá
radování z jara je hezká věc...je to tak trochu na motiv: RADUJTE SE A MNOŽTE SE :)
14.03.2007 20:15:00 | Tvůj kamarád Kodein