Spánek

Bylo mi stokrát řečeno,
abych nechodil pozdě spát.
To bylo u mě vyloučeno,
hrál jsem dlouho a rád.

Jíti spát asi v jednu,
celkem normál, nic moc.
od počítače prdel zvednu,
k usnuní potřeboval bych pomoc.

Takže v jednu ulehnout,
pak ještě hodinu na telefonu.
Od tohoto hloupého zvyku nemůžu uniknout,
ve tmě bez světla bojím se démonů.

Po pár hoďkách spaní,
byla chyba, že jsem vůbec vstával.
nepřijemné bylo mé chování,
všem jsem hned nadával.