Žhavá koule

Dědoušek sedí na zápraží.
přehrát si život svůj se snaží,
Tu vžum, po nebi koule žhavá,
on v myšlenkách však neustává.

Vzpomíná na své dávné lásky,
na výhry, ba i na výprasky,
tu vžum, a zas ta divná koule,
on dál je ve svém světě schoulen.

Vzpomíná s kým, a kde byl všude,
co kdy kde měl, co po něm zbude,
v myšlenkách navštíví své děti,
když potřetí ta koule letí.

To už se ozve babka: „Dědku,
pojď si dát aspoň něco k snědku,
nebo tě nepustím už ven.
Vždyť tady sedíš třetí den!“