„Chci cestu poslední pro svoji tchýni,“
řekl jsem zřízenci v pohřební síni,
„jaké jsou možnosti, popel či do země?
A jaký věnec, ať ví, že je ode mě?“
Zřízenec nebyla moc šťastná trefa.
Čuměl, tak říkám mu. „Máte tu šéfa?“
Na každém je, jak si odpověď vyloží.
Řekl mi totiž: „Šéf není, jel pro zboží.“
A země je jak lehká děvka ...
Když popelem ...
posypu jí i sobě hlavu ...
V davu lidí při veselém rozloučení !
Též ...
Velmi vzácně ... tchýně.
01.03.2022 13:14:47 | Fialový metal