Vrzání houpačky

"*"

"***"

Již roky.

 Téměř nemám ... žádný klid.

Banku musím ... opět navštívit.

O úvěr na houpačku ... tichou žádám.

Vrzání mé staré ... těžko zvládám.

Byla se mnou a chce být dál.

Co bych jenom ... za klid dal !

Půl tuctu grošů ... zdá se málo !

Za to by to ale stálo.

Tolikrát.

Slunce na ní ... mě ... přitom hezky hřálo.

Když, jsme vrzali ... tolikrát spolu.

I po půlnoci.

Nechtěli jsme jít ... ani domů !

Když, na grilu voněl zbytek špeku.

Měli jsme velikou ... růžovou deku.

Plnou snů.

Houpali se dlouho a možná jak cvoci.

Výkřiky se nesly ... dlouho nocí.

Když,  jak o závod ... nám bilo srdce.

Jí moje a mě její.

Na dlaních ... večer co večer.

Když, fajnový vítr hřál.

Našich krásných ... náct a dlouhých ... cet.

Jenže vše se tak rychle mění.

A co mám dělat a teď psát.

Když není s kým ... si zavrzat.

Když křížků je víc a víc.

A Měsíc si stěžuje.

Že chce mít ... jednou klid.

Ta paní, se Šmoulinkou od vedle !!

Co ráno "kolem" čtvrté.

Venčí svojí fenku ... malilinkou.

Někdy dlouho ale dneska chvilku.

Prý pouze chtějí ... jen spolu v klidu žít.

Namísto vrzání !

"***"

HOUPY  HOU

"***"

Marně jsem doufal.

Marně si říkal.

Chlapče jsi velký, veselý a za vodou.

A modrou oblohou se žene další mrak.

"***"

A nebude zítra ... ten poslední.

"***"

"*"