Prabába Žaneta

Prabába Žaneta na sklonku života
v vzpomínce senilní vrací se do léta.

V tom létě před válkou,
tou třetí, jadernou,
byla prý Žaneta
bytostí nádhernou.

Vltava tou dobou nebyla potokem,
korytem svým tehdy vedla prý Prahou,
zástupy toužily
pohlednou Žanetu
ulovit útokem.
A nebo alespoň
zahlédnout nahou.

V tom létě 22
poločas rozpadu.
Žanety pochod
se záklonem dozadu,
burácí chodbami
Národní banky.
A pohyb partií
dětem spíš určených
střídavě napíná
halenky sámky.

Dnes bába Žaneta
měla by stovku.
Na její vzpomínku,
namísto svíčky,
zapalme cigáro,
nalijme vodku.

Vzpomínku vyřkněme
z plných svých hrdel
a tiše vzpomeňme
na skvostnou… postavu.