Jedná akce kamarádů

Jedna akce kamarádů

Přísloví nám povídá
neházej flintu do žita.
Co vše se může do žita hodit,
o tom si můžeme pohovořit.

Znám jednoho kamaráda,
už má více roků,
chová se věčné dítě,
směje se každému kroku.

Vyprávěl nám jeden příběh,
co se kdysi stal,
seděli dlouho s kamarády,
náhle jim došel chlast.

Vzali povoz, ručně dělaný,
jeli pro další bečku,
rozjasnilo se jim v hlavě ožralý,
že chtějí sportovní tečku.

V dědině se konal volejbal
dojeli z provozem a mrkli,
mrknutí se změnilo v bumbání,
tak si jen tři hodiny splkli.

Náhle jim cvaklo, že jeli jen pro pití,
nasedli na traktůrek, hurá do obydlí.
Jeden traktor řídil, druhý sud měl v klíně, 
šťastní spěchali směr les, hezky k rodině.

Povoz chvátal polem,
žito se na ně smálo,
jak to v poli bývá,
i tam se mulda skrývá.

Traktorek najel na hrbol,
kamarád z bečkou v žitě,
v rukách ji držel jak dítě,
sledoval, jak povoz odjíždí hbitě.

Náš věčný puberťák se otočil,
pochopil, co ztratil všecko,
rychle se pro ně otočil, 
smál se jak malé děcko.

Konečně dojeli zpátky, 
po čtyřhodinovém zpoždění,
prožili nové poznatky,
a znemožnili umření.

Tak jsme trochu upravili
to naše české přísloví,
z, neházejte flintu do žita,
na, neházejte sud do polí...
Neboli
,, Neházejte bečku do žita,,