Protipoetická odmašťovna

 

 

„Tak povídejte, mladý muži,

jak dlouho už to trvá?“

 

„Myslíte… že nespím v noci,

protože jsem sova?“

 

„Ne, to mě moc nezajímá,

že myši jsou váš gáblík...

myslel jsem… jak dlouho trvá

váš pocit, že jste básník...“

 

„Ach… začalo to vloni v lednu...

v hospodě jsem potkal jednu

ženu co mě okouzlila...

tak poetickou duši měla…

a pak… to přišlo samo… vážně,

v metaforách už teď běžně

mluvím… dýl než rok…“

 

„A to nedošlo jí, že jste cvok?“

 

„Věří mi, i v moje slova!“

 

„Řekl jste jí, že jste sova?“

 

„Co to… prosím… má co… hú…“

 

„Tak jo, dáme přestávku.

Až se trošku uklidníte,

ukážu vám na obrázku

co je lobotomie…“