Velkej mokrej pták.

Joj, v noci černé

najednou, na ráz prolétl mi nad hlavou pták.

Velkej mokrej pták.

Sakra, kýho výra, 

netopýra, už je to tak.

 

Kde se tu vzal?

Snad ví jen on.

Chtěl mě jen postrašit?

V posteli mé hebké

ten chlípný zrádce

ten noci temné Poseidon?

 

Leknutím jsem se zpotila pak celá.

Z ptáka velkýho a mokrýho z cela.

Bojím se světlo zažnout nocí temnou.

By neukradl mi to co necennější já mám.

Váhám, váhám hodnou chvíli.

 

Však ticho světnicí kráčí kol.

Jen tlukot mého vystrašeného srdce slyšet je,

jak zvony na věži černé.

 

Zažínám lampu.

Upadá hrůza zcela z těla mého.

Zvedám ho z podlahy,

z prken co znamenají můj svět noční.

 

Usmívám se nad tou krásou, barvami září zcela.

To ne velký pták.

To kytka pro mne snad do světnice mi přiletěla.

Snad od ctitele mého.

Snad od muže zatím neznámého...