Hrobařovo blouznění

 

Hrobař tělem dopadl

na náhrobní desku,

anděl na něj z podstavce

metá vlny blesků.

 

Kovový kříž, rezavý,

nakloní se lehce,

Kristus na něm povídá,

že už viset nechce.

 

Také z hrobky zamává

zesnulý pan Machů,

jen vesele zavolá:

„ Pojď za námi, brachu! “

 

Avšak sýček houkavý

bez jediných svědků

hrobníka zde umírní:

„ Hybaj domů, zmetku!“

 

Však na desce žulové

točí se už váza,

až hrobaře zabolí

z toho štítná žláza.

 

Svíčky tančí pozvolna,

kytka sebou třepe,

Delirium Tremens už

na okénko klepe.