Ta naše osada je mi těsná,
furt stejné ohně všech táboráků
Poznat tak krajiny, co znám ze sna,
teskně si vpisuju do cancáků
Kanadské potoky plné pstruhů
Toulat se s medvědy po úbočích,
pak koupel v jezeře jako vzpruhu
Mám z toho úplně slzy v očích
Anebo v Panamě deštné lesy:
moci si osedlat ocelota
Krokodýl čeká tam na mě kdesi,
tady jsem akorát za kokota
Grónsko má mysl mou ve své moci
(i když mě maličko děsí led)
Pohladit polární lišku v noci
a pak už nadobro zešílet
Já myslím, že krásně běžíš fantazií...a to už samo o sobě je šílený - šílený blaho:-)
Ta báseň je bezva, moc se mi líbí*
24.01.2025 14:04:18 | cappuccinogirl