korkové špunty

tam v hrdle neprůhledných skel
bych jednou chtěl
tak jako zátka z korku vzešlá
bych zadržel
pár bublin kvalitního vína
co stále

v chaotickém reji
ode dna vzhůru
dovádějí

a chtěli by
ač nemají vůbec alibi
odejít úzkou stezkou vzhůru
až třeba k nebi

pro sliby

leč v cestě mocný patron stojí
hlídá

někdy dobré chvojí
někdy jen třtinu ohněm hnanou
či pšenice hrst časem pranou

leč korek pralesní to kůra
ač ví   jak  laská  manikúra
přesto se nedá

 hlídá stále
a nápoj králů nepustí  

však tehdy souboj nefér bují
když pomocníka zašroubují
a pak jen silou

 mocným tahem
vytáhnou ven on vzdychne blahem

v cestě již nestojí  žádné hradby
rudý mok proudí

z jižní satby

přes okraj křišťálové vázy
a pak až do hrdel

nápoj zkázy

pomalu stéká
mocně chladí
lahodí v ústech
souboj  svádí

poslední na jazyku poválení
a pak už dolů
kde se v sílu mění