Literatura.cz

Co napíšeš, nemusí drtit ani vyvolávat břichokřeč,

hlavně, ať je to z tebe,

totiž, kdo ví, jestli básníci už nevymřeli.

Kolik je takových, kteří, jak píší, také žijí?

a kolik takových bylo z oněch takzvaných básníků?

Ani psát a žít stejně, nestačí, není-li tam vše.

I ti největší o sobě pochybovali,

kdo nepochybuje o sobě i o druhých, neví nic.

Pochybovat ale neznamená vědět všechno,

je to jen nárok na náznak.

I sebemenší náznak je víc, než vyprázdněné životní minimum.

Nikdy nepoznáš, co jsi vlastně napsal, někdy se to ani nedozvíš,

asi jsi neměl nárok.

Můžeš mít dokonce pocit, že víš, jak by se měli projevovat jiní,

dojem, kterého se budeš mnohem hůř zbavovat, než si asi myslíš,

ale možná, že v tu chvíli ti to a mnohé jiné už bude úplně jedno.

Přestat nebo začít psát nemá cenu? A co má vlastně cenu?