GLORIE (sláva)

Ještě to cítím, jak nůž proniká,
tak málo stačí a srdce netiká.
Ty vrháš ten nůž a než ten ke mně doletí,
náhle dojde mi, že měl bych stát o kus dál.

Utíkám před lidmi, snad jinudy jdou.
Skryt černou nocí,mne hned tak nenajdou.
Odpusť mi, odpusť mi, Já chci být zase sám,
jak z cigarety dým, ztratím se někde v dál.

Nechej mne být, Já nic nevím,
ty Tvoje řeči fádní jsou.
Jindy bych samou láskou zbledl,
teď ale nemusím, byl jsem jen Tvůj flám.

Ten důvod abych žil, ten jsem si nevymyslel,
tak nač mám se trápit krásou Tvou.
Jindy bych samou láskou stěny bořil,
jo, někdy z nebe, ty pády těžký jsou...

Glórie, Já nevím co s Tebou,
jenom vím, že se v Tobě nevyznám.
Glórie, Tvý oči klamný,
ty jenom ničí, když svoje pikle musíš kout

Ty se chceš zabít? No to je šílený,
stačí se napít-Ještě si dej(!) a rozpaž ruce svý.
Jak letadlo, pryč výčitkám
od tebe odlétnout tmou,

Roztáhnout křídla svý
to prázdno obejmout.

Glórie, Já nechci být s Tebou,
líp bude, když budem každý sám
Glórie, mám svoje plány a nekaž mi je,
ať jsou jaké jsou, moje jsou.

A s Tebou dál a sTebou Já
tou cestou dát se nemusím..
Chci být sám, jenom Já,

nemusím
i kdyby Bůh sám chtěl.

Prostě nemusím! Nejsem ten, co by za tebou šel,
aby s Tebou byl, pro Tvý oči se do mrtva dřel,
aby ukojil, po čem touží Tvá šelma dravá,
to Já nemusím.

Tak nemluv, to stačí, nech řečí, jseš k pláči,
Tvá ústa jsou hadí, co uštknou, když zrovna hladí.

Nech mne! Já nechci, žít s tebou jak v kleci,
Tvé tělo mne studí, Tvůj pohled, mne v noci budí
a usnout mi nedá a pak jen ve mně to hoří,
když pak rána jsou bledá a stěny se boří.

Vše co jsem stavěl se mění jen v trosky
a v těch troskách bosky chodím a všechno mizí
za sebou mám
jen svět zbořenej.

(jinak zhudebnělé na: https://soundcloud.com/#jakattara/glorie-nahr-no-na-dva-microf )