Něco málo literatury

Nepoznamenaná
jen ta svá jména má
jen ty své chiméry
o tom ví i Améry,
čte z mrtvých očí Keroucka
panebože to mne láká
zahrát si na tuláka
po hvězdách
a v tmách a v tmách
vede cesta Cormaca.

Zas mě má
má hlava zasněná
v pařátech na drátech
zaháknutou na vratech
do země snů
ja snad neusnu
chci tam být chci velebit
blahobyt i holobyt.

Co hlava nabídne mi
v jaké zemi stane se mi
co vtlačí mi pod víčka
hříčka mozku maličká
co bude se dít
já nechci se probudit.

Bože můj ach můj bože
je to tady je to tu
přemáhám mrákotu
a není to že
tím že sním a co s ním
co s tím snem
v němž uvíznem
den za dnem
tu tíhu nezvládnem
probudit se.

Haruki až mrazí
vyhoďme ho z kola ven
tu horu hoře ze sta hoven
dům páně odhází.

Total zblázněná
zazděná za zděma
diagnóza bez nuance
maj mě v hrsti, na háku
vlny šplouchaj k majáku
na střeše ambulance
v reji vírů, ve víru tance
tančím tak rychle
jak dokážu, nízko
příšerně nahlas, zpychle
a k nevíře blízko.