114 - Atomická vzpoura

 'V kostýmu Hamleta v mozku Hirošimu...'

 

 Spoj:vybrus:manifestuj:zjev:leť

  

 Atomická vzpoura: podtitul Hirošima nových zítřků; odjištěný granát hipothalamu

 

 Faustovské variace na téma/Mozartovo bludičkování slova+ na hudební partě; Requiem

 

 Vykupitelnost krve ma'estrofickou variací krve smrtelného lidstva v nesmrtelném

 

 Krize lidství, obhajova a obžalova boha, lidství a vlastní historie.

 

 Vlastní zkušenost tektonia, erupcí, záznamových soudů na černé pryčně noci

  - symbol nekonečna na kúži, Fí, šílený vzestup k tvým démonickým, záhadným charakterům doby'

 

 Otisk do průvodního filmu - postava levitující na stinném obzoru tekno párty

   - makabriózní atmosféra - smlouva s ďáblem a Divotvůrci - Instrumentalita alternativních dimenzionalit Lidstva

 

  Loutka nitek svých ševelení naslouchající kam příští tah dlaní vsouká jí stopu stropem památným - fascinace a akcelerace tvůrčí Energie --- > 

 

 ---------------------------------- ))))))))))<<< ::: >>> ((((((((((())---------------------------------------------

 

 

 Slečna řád sešvagřena s beznadějným tvůrčím chaosem, oneiromantické zlomky původní telekinetické levitace, mastermindi komiksu.

 

 I. Sudet 

 

  Schody not 

  v budoucnosti mizící

  jak černý kohout na zápraží jasné smrti vteřin

  křišťálové vzory do tmy tmoucí

  jen svaté krematoria času na podlaze dějin

  teď upsali se Dílu

  jež nemrtvým není

 

  Vidíš-li ji

  katarzi za dnešním duševním filmem skutečnosti

  duhovka Kálí lidí plá

  a z nich žebříky s démony

  v nich mapy myšlenek souzní s užvaněnci

  hudeb života & mysli

 

  Navzájem líbající klíče

  se bezstarostně vyslovují potem lidí

  kteří nezemřeli

 

II.

 

   Ó stálosti 

   při rektálním pohybu svaté velikosti

   zornic tváře navždy neznámé

 

   Neblahé umění tvé

   v pastech stihomana ducha sevřené

   jen poklekům myšlenko

 

   Z prehistorie tvora

   jeho ubíhající v dál za zítřek

 

   

   Každý maličký velebený smítek

   je mi lanovím k soucitu

   rodícím se v dojmu

   že neodcházející otisku

   zústáváš stát v životě vzpomínky

  

   jež soptí a chrlí

   mladé jmelí hvězd

 

 

III.