Před pódiem opona,
kolem tisíce hlav.
Jakej bordel vykoná,
tenhle rozvášněnej dav?
Pak přišla nádherná chvíle -
roztáhla se opona,
rozsvítili se všechny hlavy bílé,
jako sluneční koróna.
Přes ty krásné časy,
(jen aby se neřeklo)
tajemný hlas hlásí:
Buď připraven na peklo.
Dívka přede mnou
se s každým výkřikem otočí.
Tu chvíli tajemnou,
kdy zahledí se mi do očí.
V tu chvíli začne ten karneval
s negativním jedincem
a já vše do toho dal,
abych zazpíval si s cizincem.
Té blondýnce krásné
spad šátek z hlavy.
Ten plamen neuhasne
a nás to baví!
Při mrtvých vzpomínkách
mám slzy v očích.
Ten, kdo překročil naší země práh,
sem zase dlouho nevkročí.
Vřele nám oznámí,
že jdeme do pekla.
Časové bezpráví -
čarovná chvíle rychle utekla.
Ještě ale vezměme do ruky bič!
Na všechno se vyserem!
Cítím, jak to klouže pryč,
naposled se poperem.
Pak zklidní se to rázem,
už skoro končíme.
Nejdřív si ale kleknem na zem
a na povel vyskočíme.
Naposled to vyplivnem
a můžeme do hajzlu jít.
Ještě než zemřem,
mohli jsme naplno žít.
Ta krásná dívka s šátkem,
ohlídla se zpět,
a já ty rudé rty
mohl zahlídnout naposled.