V baru kde se nikdo neschází,
zbloudilec usedne k prázdnému stolu,
první drink v krku příjemně zapálí,
živá kapela začne hrát k tomu.
Bubeník jazzista tak jak má být,
basák se nepouští nástroje svého,
melodie kytary před světem štít,
spolu jako jeden dosáhnou všeho.
Ostrov z kabelů kde neteče do bot,
tolik vln zvuků a přece to zvučí,
struny přeloží pocity do not,
baskytara přede a citelně bručí.
Hráli a hráli, do neznáma všechny vzali,
zítřek ať přinese cokoliv zlého,
toho večera muž zahodil žaly,
skutečně - kapela dosáhla všeho.