Rodiště

Rodná víska, rodný kraj,
z křivek kopců, Dechu, taj se taj,
čiré tu jsou prameny,
vůkol pole, lesy, kameny.

Z řek známa hlavně Sázava,
Velké Dářko z rybníků,
památek plná je to dálava,
co najdete božích muk, pomníků.

Na cyklisty, výletníky i turisty pěší,
Brod, Borová Havlíčkova už se zase těší,
Žižka pad u Přibyslavi, mají tam dnes zámek,
a z muzea hasičského, přivést si lze dárek.

Sto čtyřicet schodů vede
na vrchol Rosičky rozhledny,
zelená krajina k ní modré letní nebe,
dominantou kostel značky Santiny.

Mluvit o přírodě a tak, nechci jen,
ta bez lidí a jejich myslí je jen pouhý sen,
Vysočina plná rodin, rozvětvených, šťastných,
ty dávají kraji život, dítka tváří jasných.

Jako každý – prostě nevím,
co v budoucnu nastane,
jedno vám však jistě povím,
rodný kraj mi v srdci zůstane.