Gotika

Vysoké stěny z pevného kamene,
které jak stromu kmen tyčí se do nebe,
a dveře vysoké, pro Bohy stavěné,
vítajíc hosty, chtěné i nechtěné.

Ze skla jak z křišťálů, zbarvených do duhy,
okna jsou zdobena, čtverce i půlkruhy,
chrliči děsiví, z železa kovaní,
shlížejí na lidi, ať králové či poddaní.

Stíny a světla hrají si s tvary,
svíce žhnou rudě, i když jsou stary,
buclaté věže měděnkou pokryty,
zvony jak srdce, z bronzu jsou odlity.

Portály nad dveřmi, opěrné pilíře,
lomené oblouky, je to až k nevíře,
techniky prastaré, klenoty fyziky,
sleduj a obdivuj, nádheru gotiky.