Anotace: Dějiny přepisují lidé, příroda jen přihlíží, na naše buď chyby nebo správná rozhodnutí
Viděla jsem jazyk,
jak olizoval zem
Zkoušel jak chutná
naše hlína,
pak usnul unaven
Měl sebou duši
Tu, co Otce ducha slyší
Řekl, zůstanem
Sucho moří písky Světa
A dešti vypršel pronájem
Hlad, nemoci a špína,
v kapsách žádný pen
Čím je zlato na krku,
když žízeň hrdlo svírá?
Voda patří všem!
Nemusíme nikde klikat
Učíme se v sobě
víru vnímat,
nepoklekat, neutíkat
Kéž vmísí se lehounce,
jako do těsta
Ze země, vody,
ohně, vzduchu,
by žil zde společně,
né však bez rozumu
Všechno souvisí se vším
měli bychom být vděční...
Hezky napsáno, milá Islo (*)
22.11.2020 09:05:47 | Emily Říhová
Milá Islo, říká se, že dějiný píší vítězové a něco na tom bude. Vše je již překroucené, ale Tvá báseň je pěkná. Hlavně ta první sloka, ta mě hodně ,, oslovila."
..ST..
18.11.2020 22:40:09 | Jaruška
Milá Jaruško, děkuji ti.:)
Já myslím, že nejen vítězové zanechávají v dějinách významné a důležité odkazy a ponaučení. Tím je i svým způsobem píšou.
19.11.2020 11:00:43 | Isla
Voda je cennější než zlato, to je pravda.
Ty jsi to vyjádřila v pěkných verších.
15.11.2020 17:06:01 | Donne
Jsi veršu kočka, krásko poezie. Pročítám Tě rád, hezky se mi žije.
Prima, Islo*
15.11.2020 13:56:33 | šerý
A od tebe zase milý šérý, slova pochvaly si jako zlato cením. Tohle mě rozmazluje, ale kdo by odmítal, byl by hloupý. Děkuji básníku
15.11.2020 16:26:57 | Isla
Více podstaty žití vnímat a být vděční .** Ráda jsem četla Oli*.ST :)
15.11.2020 13:29:19 | jenommarie
Býti vděční, no právě, o to tady jde. Musíme my všichni :) Děkuji ti milá Marie :)
15.11.2020 16:20:31 | Isla