Pražanka

...tak vítej krajanko z Matky měst
jež je cílem mnoha cest
a chrámy v ní se tyčící
jsou jak kapky na lžíci
s léčivými bylinami
s bulváry a taky krámy
a s dlažbou pevnou jako hráz
a s tichem, když vstoupí mráz
pak projdem městem bez hranic
ruku v ruce, v duši nic
jen dva rodný Pražané
kterým srdce ustane
když ji vidí za rozbřesku
kdy věže svítí, plné lesku
a vůně sadů z jarních dnů
vrací nás zas k dětským snům.

Za teplem domovů
jsou slyšet hlasy
nad dveřmi podkova
štěstí na časy
a pavlač utichne
před ránem brzkým
včerejšek pomine
stane se mrzkým
a zítřek rozline
svou vůni z kuchyní
která se rozplyne
a přesto ovíní.