přišel jsem dříve z hospody
maje k tomu důvody
špatná dnes byla pěna
chci obout si papuče
on má je však u gauče
chlap, co leží s ním má žena
i když pivo dnes nepíše
do hospody navrátím se
nebudu jim dělat křena
už vím, že domů má se
chodit o stejném čase
nebezpečná je každá změna
příjdeš-li domů nečekán
za překvapení si můžeš sám
když v ložnici je živo
teď vím, že nejlíp se zachováš
domů když napřed zavoláš
že dopíjíš poslední pivo
hudba, zpěv, obrázek: AI
Úplně stejné téma se stejným závěrem jsem zveršoval v roce 1984, jen to nebyl návrat z hospody o pár piv dřív, ale o jeden den ze služební cesty. Jestli ji někde vyhrabu, tak ji sem vložím.
Dobře pobavila, kvalitně textařsky zpracované, takže to umělka dala na jedničku.
04.02.2025 16:09:21 | Špáďa
No vida. Důkaz, že všechno už tu bylo a nic nového pod sluncem. Ani ten můj výtvor není zrovna nejmladší, tak okolo dvaceti roků.
Každopádně děkuji za pochvalu a rád si přečtu předchůdkyni.
04.02.2025 16:20:33 | mutil
Skvělej text.
Hořkej pro toho bez papučí,
sladkej pro ty dva na gauči,
a že tu vztek nevypěnil,
toho si zatra cením
páč to tu situaci staví do mimořádna:-)))*
01.02.2025 17:01:59 | cappuccinogirl
sladká nevedomost - zdá se :)*
a ano - vracej se ve stejném čase!
:DD
01.02.2025 08:14:03 | šuměnka
Ale kdež, to se mne netýče. Jednak nechodím na pivo, dám si raději čaj, medovinu, whisky, a jednak se ke mně hodí spíš ona Jsem doma, zlato. Prostě nejsem časově vázán. :D
01.02.2025 09:40:03 | mutil