nechť krákorají...
nechť krákorají...
nechť pořád ještě, prosím,
krákorají mé niterné vrány
o jitroděložních ránech
vždyť člověk nemůže tušit
kdy mu zatnou tipec
pemzo-tvorní lávo-kraté
v sopečně znepokojivých
chvílích ze-mě-třesení
ovšemže v předtuše
zvolna slepnoucích hluchot
bohužel již takořka
odkokrhaných krahozvěstů...
a tak se raději půjdu
ohřát na zadýchané
schodiště mé věže
ze slonoviny
v jejíž některých
ubikacích mládnou
letokruhy údělných
nespavostí puštěných
ze řetězu dosud pře-
tloustlých nocí...
Komentáře (11)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
takhle zrána jedna vrána šla a šla... kra a kra... než jí tipec zatnou, ať je vránou vratnou! * :-))***
09.03.2025 02:02:04 | Iva Husárková
Frráčku, čím déle tě čtu, tím víc si myslím, že bys měl vydat frr-slovník:-) Tvoje slovní obraty jsou wow - jazyk by se po nich hnedle olíz:-)**
08.03.2025 21:00:43 | cappuccinogirl
Tak to jsem si užil tvých slovních novotvarů. Hněteš slova, jak výtvarník z prstě úrody života. Krápíš elixírem mládí sve sny. Jak člověku tloustnou roky začne sčítat svůj životní účet. Ale dokud nebude podtržen lze žít z jeho položek.
Dnes pobral jsem jarně, Jiří. Prima, když vylézají hadi, štíři.
08.03.2025 12:53:24 | šerý
..hadi štíři...nezapomínejme - též netopýři-úžasní, že vylézají, kdy se jim zachce, bez ohledu na roční období**
08.03.2025 15:38:43 | Frr
nechť jen za.krá.koraj´ - jen když neOkoraj´
sezobnou zrnko písku v nekonečném čase
pak změří tok u hodin znovu zas a zase
v pomalém přesýpání - jak si baňky stojí…
vyvrhnou zrnko písku - v poušti duše prachu
vyletí s větrem na dunách - navzdory svému strachu
cyklicky sem a tam - v časovém kladkostroji…
;))**
08.03.2025 11:22:57 | šuměnka
Přátelé, mají sem k nám přes víkend dorazit písečná zrnka ze Sahary...soustřeďme se na ně a pokusme se jich co nejvíce posbírat a pak těmito ORIGINÁLNÍMI ZRNY PÍSKU ZE SAMOTNÉ SAHARY nakrmiti přesýpací hodiny a třeba zjistíme...úhrnem vzato, že máme na vše ještě mnoho času, tak jako mají pravé písečné Saharské blechy...***
08.03.2025 15:45:24 | Frr