Rozcestník

Je na čase zvolit cestu svou,
Na rozcestí života stojíme.
Je pár možností jen vybrat si tu pravou,
Kam teď však?….. Hned nevíme.

Na rozcestí je těžké zvolit směr,
První je rozdělení cest našich bytí,
Každý půjde svou – plnou děr,
Tou bych nerad kráčel světem žití.

Druhá stejným směrem vede,
Spolu po dvou cestách vedle sebe jdeme,
Jednou se možná rozejdeme,
Pro mě tudy cesta však nepovede.

Třetí na opačné směry míří,
Zlobou a vztekem se to hýří,
V špatném rozpoložení odcházíme,
Jeden druhého nevnímáme,
Takovéto cesty se zříkáme.

Poslední cesta - stejný směr,
Ruku v ruce společnou cestou,
Na jich, východ, západ i na sever,
Spolu jdeme pod naší hvězdou.

Na té cestě přibývá velkých kořenů,
Stále o ně klopýtáme,
Přibývá i velkých balvanů,
Vždyť to sami dobře známe.

Na rozcestí já svou cestu vidím,
Počkám třeba věčnost než se rozmyslíš,
Pak svou šanci a tebe do náruče chytím,
Nejšťastnějšího člověka v tu chvíli zříš.