Naše místo

ležíš máš oči zavřené, pomalu usínáš,
už vidíš sen........jen trošinku
ale čím víc ho budeš chtít, tím víc budeš usínat
až usneš v obětí, polštáře a peřiny.

a zatímco ty budeš snít, já budu sedět, budu bdít,
nad prací mou, budu si stránkovat myšlenky
abych je potom nehledala, měla je připravené,
až začnou vzduchem létat otázky
nebudu je chytat, jen je obalím do odpovědí,
ze svých stránek v paměti uložených

až i tu poslední otázku zabalím do odpovědi,
pak bude ticho, malinkou chviličku bude ticho
ale to ticho bude krásný a příjemný
a potom se ozve zvuk, jestlipak víš
jakej to bude zvuk?
bude to smích.

nejdřív tvůj a pak se přidá i můj
a když se ty dva zvuky spojí, bude to náš smích.
náš smích, naše slzy, naše otázky, naše odpovědi
naše lásky, naše prohry, naše cíle, naše sny
to všechno v jednom pokoji
uprostřed světa, uprostřed vesmíru,

místo které známe jen my dva.