...Mezi střepy...
...Mezi střepy...
Slzy na krajkách černých
vyrůstají planě, nevinně
přilej mi do srdce prosím
pár horkých kapek krve
utopeného slunce ve víně
..
..
Vůně skořice ulpí na rtech
při nejbližším výdechu
líbej je proto vzpomínkami
na okamžiky soucitu
ten můj po nádech čeká...
..
..
Přibude však jen otisk tvůj
stopa vedle stopy na sklence
láhev milence má za vrahy
tiše smluvili se v myšlence
kdo na koho první vystřelí
..
..
a ve vztahu mezi střepy
náboj nepřinese neštěstí
jen hlouběji zaryjí se
když se obejmem, tisknem
a slzy se bolestí
naroubují...
..
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Krásné i kdyř smutné,hvězdičko!
A mne napadly následující verše./Je to jako když člověk uvidí bačkoru a vzpomene si na souseda ze třetího patra!
Není to totéž,a přece to má něco společného!/
Když slzy odějí se v smutek krajkoví,
já Tobě do srdce přilévám rád
infúzi slunce jež ve víně si hoví,
zas budeš čiperka,nesmíš se bát!
Aróma skořice ze Tvých úst láká mne,
za chvíli rtíků Tvých chuť budu znát,
vzpomínka soucitná mne zcela dostane,
lásky daň v polibcích až budu brát!
Otisky prstů mých na sklence prozradí,
kdo z číše Lásky tu s Tebou dnes pil,
však láhev Osudu na nás neprozradí,
Kdo první Lásky šíp tu vystřelil!
To Lásky zrcadlo snadno se rozbije,
na tisíc kousků se roztříští snad...
I když si nakonec řekneme Adié,
jen krásné vzpomínky budeme znát!
mirek
27.05.2007 20:09:00 | Kozoroh 1
Krásná...smutná...trošku mi připomíná moje alkoholová vzplanutí, které jsi kdysi četla..samozřejmě ne formou, jen pocitově
19.05.2007 18:27:00 | Veru
Když každé objetí roubuje slzy
když vůně skořice ovíjí sklenku
ve víně utápím, co vše mě mrzí
proto Ti děkuji za básenku
19.05.2007 18:06:00 | Rádoby zoufalá