ta se fakt neskutečně povedla - a moll - to byla donedávna moje nejoblíbenější tonina, ale když Tě tak poslouchám..:-D
24.05.2007 12:18:00 | Rádoby zoufalá
Milá hvězdičko!
Kdybys mi sama neřekla,jak bujnou máš fantazii a jak jsi chytlavá na každou inspiraci,měl bych o Tebe strach!
Ale protože i já jsem ze stejného těsta a mne stačí též jen naťuknout a už sypu verše z rukávu,spáchal jsem při čtení Tvé básně následující dílko.Prostě jsem se vžil do nálady,kterou jsi navodila...
Černobílé blues
Prsty mé po klávesách bloudí
v zoufalém černobílém blues,
jež o pozornost dívky loudí,
co stojí za to.Je to kus!
Svůdně se vlní její tělo,
láká mne k tajným lásky hrám,
proč ale vraští svoje čelo
a pohled stáčí kdovíkam?
Ničí ji pohled plný touhy,
který k ní právě vysílám?
Připadám si jak lupič pouhý,
když její srdce dobývám
něžnou molovou melodií,
kterou jsem složil zcela sám!
Jak eben černé vlasy její
raději rozpuštěné mám!
A v jejích očích plápolají
nyní dvě sopky vášnivé,
a zatímco mé prsty hrají,
říkám si :Děvče,budeš mé!
Sladké tóny se dotýkají
všech strunek,co jich v srdci má,
dívky pro hudbu slabost mají,
já jsem,kdo to využívá!
22.05.2007 22:42:00 | Kozoroh 1
hořké madle tvých citů..úžasný obrat...
a vůbec celý nápad bych oznámkovala 150%...:);)
20.05.2007 10:27:00 | Lizzzie
Až hořké mandle jednou zesládnou,
až ztratíš pachuť na jazyku,
třeba tvé city zeslábnou
a láska bude jenom síla zvyku.......
Krásná... jako vždy...
19.05.2007 19:07:00 | prostějanek