Po špičkách

Život je tak lehký,
když mi pošleš srdce,
přes operační sítě,
do mé kapsy s mobilem,

pak stromy se mi klaní,
tomu prostému bez koruny,
pak řece vyschne koryto,
abych přešel suchý,

pošleš mi své city,
zapsané do těch slov,
a mě běhá mráz po zádech,
z toho, jak tě miluji,

život je tak lehký,
když mi pošleš srdce,
přes operační sítě,
do mé kapsy s mobilem,

pak každá překážka je pro mě malinou,
každý soupeř nicotnou fatamorgánou,
každá hvězda dosažitelná,
svítící na nebi jen pro naši lásku,

po azurovém nebi táhnou se vlny,
nesoucí informaci jen pro mé oči,
moderní holubi bez peří, bez křídel,
bez váhy...zhmotněni signálem,

nesou mi Tvou lásku,
nekončící pázdnotou,
nesou Tebe samotnou,
ke mně...

...a život tak běží lehce,
po špičkách,
nadnášen dobrým pocitem,
nasyceným naší láskou...