Pošetilec

Netrpělivost je krásná vlastnost.
Všichni tě za ni budou nenávidět
a ty sebe taky.
Sotva se ti zjeví cípek šátku,
už ho budeš chtít držet v ruce celý.
A plátek po plátku
z tebe ukrajuje
žhavý nůž netrpělivosti,
když ten cípek zůstává cípkem...
Taháš víc a víc a čím větší silou,
tím hůř to jde,
až se nakonec plátno roztrhne.
A ty máš v ruce cárek z krásného šátku,
který už nikdy neuvidíš,
ale zůstane ti z něj otrhaná,
bolavá vzpomínka.

Netrpělivost je krásná vlastnost.
Celý svět ti díky ní bude ležet u nohou.
To jak se bude smíchy za břicho popadat.
Jen pošetilec chce mít všechno hned.
Touha se táhne jak turecký med
a je sladká,
když není zahořčena netrpělivostí.
Jen ten, kdo umírá žízní,
by mohl být tak unáhlený,
aby strhl pramen čerpáním vší silou.
Já trhám cípy šátků
a strhávám prameny.
Jsem netrpělivý,
protože umírám žízní...