Řeknu – Mám tě rád!

Ač jinak slovaskoupý jsem,
dnes promluviti musím.
Ze srdce radost dere se
a štěstí z duše ven.
Ač jindy spíše mlčím,
dnes křičet chci a řvát!

Třebaže nejsem hrdina,
dnes strachu nepoznám.
A úzkost ani deprese,
nespadnou mi do klína.
Na klíně totiž Tebe mám,
nechám se teplem hřát.

Tak světe poslouchej, chceš-li:
Láska má věčnou se stane,
až žár mě k nebi vynese
a řežavé uhlí rozpálené mysli,
zapálí oheň a vzplane.
A řeknu – Mám tě rád!