Flíček

Ty jsi flíček na mé duši,
však flíčky duším mnohdy sluší
a nejšťastněji srdce buší
nad snímky duší bez retuší.

Pak jsou oči duším vděčné
že pro věci, jež prý jsou věčné
se neutopí v temných loužích
a tmu co se kol louží plouží
prosvítíš ty - neb jsi statečné
mé sluníčko sedmiflečné.

Tyjsi malý snový flíček
co utekl zpod mých víček,
vlez do komory bez kachliček,
zamknul a pak ztratil klíček.

Tak doufám, můj malý flíčku,
že nešlápnem si na tkaničku
a světu, jenž nám spí v malíčku,
nahlédneme pod pokličku.

Ty jsi flíček na mé duši,
já tiše šeptám pro tvé uši
slova - flíčky na hávu ticha,
ať vlhkost očí nevysychá:

Já - motýl co se v lukách motá
a ty - kvítí mezi stébly trávy
- má flekatá radost ze života...