Pod jívou

Pod jívou

Naproti na ulici
stojí stará jíva,
do oken se ti dívá,
když spíš, když se převlékáš.

I já stojím na ulici,
chci dál tě vidět, přeci
tebe nevidím,
sebe jen slyším,
prostě ve tvém okně tě nenacházím,
z dlouhý chvíle si kamínky házím
a sním.

Ta jíva na ulici,
když’s v okně byla,
hned mý oko zranila.
To víš ta je žárlivá.
Dál viděl jsem přeci,
tak jívě odpouštím,
že mou radost zhatila,
(dál) čekám až tě uvidím.

Tvé okno svítí do noci
a mě už není pomoci
slyším to ticho,
tebe nevidím,
že narostla výš
té jívě závidím,
a tak tu stojím,
vůbec se nestydím
a sním.