Portrét

Namaluji Tvoje vlasy,
vlnící se mořské řasy,
na dně hlubokého oceánu.
Namaluji Tvoje vlasy,
jemné pentle z porcelánu.

Namaluji Tvoje čelo,
a je úplně jedno z čeho,
slyším příboj dunící.
Namaluji Tvoje čelo,
tlukot srdce bubnující.

Namaluji Tvoje ouška,
dvě podkovy dědy Bouška,
jak si hravě cinkají.
Namaluji Tvoje ouška,
malá děťátka spinkají.

Namaluji Tvé obočí,
z mohutné hory úbočí,
k nebesům se zdvihající.
Namaluji Tvé obočí,
slůvka na nic se neptající.

Namaluji Tvoje řasy,
ve stroji na věčné časy,
po vesmíru putují.
Namaluji Tvoje řasy,
po slzách k odpovědím doplují.

Namaluji Tvoje víčka,
dohořívá jedenáctá svíčka,
na cestu nám svítila.
Namaluji Tvoje víčka,
na dvanáctou se má duše těšila.

Namaluji Tvoje oči,
průzračné laguny v širém moři,
volající jen pojď.
Namaluji Tvoje oči,
klidný přístav pro mou loď.

Namaluji Tvoje tváře,
třpytící se hvězdná záře,
nad obzorem nových zítřků.
Namaluji Tvoje tváře,
v upomínku krásných prožitků.

Namaluji Tvoje líce,
dva dovádějící zajíce,
když se honí na poli.
Namaluji Tvoje líce,
David s Goliášem zápolí.

Namaluji Tvůj nosánek,
nedovolí žádný spánek,
jak maják hledí do noci.
Namaluji Tvůj nosánek,
lék na všechny nemoci.

Namaluji Tvoje ústa,
ránu která nezarůstá,
vykrojenou z milých slůvek.
Namaluji Tvoje ústa,
šňůru perel od borůvek.

Namaluji Tvoje rtíky,
dva tancující čertíky,
v pekle spolu dovádí.
Namaluji Tvoje rtíky,
říkají, že nepodvádí.

Namaluji Tvoje zoubky,
třpytivé ledu kousky,
z nebe na zem padají.
Namaluji Tvoje zoubky,
ty se jen tak nedají.

Namaluji Tvoji bradu,
věž od statného hradu,
pyšně tyčící se na kopci.
Namaluji Tvoji bradu,
ostrým hrotem na bodci.

Namaluji Tvůj krk,
z pavího peříčka brk,
pyšně poletuje zahradou.
Namaluji Tvůj krk,
píseň s láskou skládanou.

Namaluji Tvoji šíji,
dav fanoušků kolem šílí,
každý kousek Tebe chce.
Namaluji Tvoji šíji,
silničku vinoucí se do kopce.

Namaluji Tvá ramínka,
do červena rozpálená kamínka,
zahřejí Tě každý den.
Namaluji Tvá ramínka,
snad stále jsem Tě hoden.

Namaluji Tvoje záda,
vlnící se horská dráha,
do neznáma spěchající.
Namaluji Tvoje záda,
bílou labuť zpívající.

Namaluji Tvoje ňadra,
dvě kuličky počítadla,
když se spolu usadí.
Namaluji Tvoje ňadra,
dva domečky v podhradí.

Namaluji Tvoje srdce,
po rozbouřené řece,
do neznáma uhání.
Namaluji Tvoje srdce,
šílenství snad se ubrání.

Namaluji Tvé lopatky,
žádné hmotné statky,
pro Tě cenu nemají.
Namaluji Tvé lopatky,
dvě andělská křídla mávají.

Namaluji Tvoje chloupky,
květy z rozkvetlé louky,
sluníčkem jsou zalité.
Namaluji Tvoje chloupky,
v květu touhy ukryté.

Namaluji Tvoje ruce,
dvě ještěrky na opuce,
na okamžik spící líně.
Namaluji Tvoje ruce,
dvě lastury na mělčině.

Namaluji Tvoje dlaně,
ženoucí se sněžné saně,
krajinou se brouzdají.
Namaluji Tvoje dlaně,
svobody se nevzdají.

Namaluji Tvé nehtíky,
třpytící se kamínky,
na pláži se koupají.
Namaluji Tvé nehtíky,
krůpěje ranní rosy roztají.

Namaluji Tvoje bříško,
hebké, jemné, milé místo,
kde se dobře usíná.
Namaluji Tvoje bříško,
vodní hladina se komíhá.

Namaluji Tvoje boky,
dva soupeřící soky,
jež o Tvou přízeň bojují.
Namaluji Tvoje boky,
hvězdy na obloze malují.

Namaluji Tvůj zadeček,
roztomilý to kopeček,
sněhem je dnes pokrytý.
Namaluji Tvůj zadeček,
sluníčkem bude zítra zalitý.

Namaluji Tvoje stehna,
tučňáci jež tvoří hejna,
aby jim zimička nebyla.
Namaluji Tvoje stehna,
půlnoc nám již odbila.

Namaluji Tvoje lýtka,
hopsají jak kopýtka,
překážek se nebojí.
Namaluji Tvoje lýtka,
Velkou pardubickou vyhrají.

Namaluji Tvoje nožky,
dvě plující loďky,
houpající se na moři.
Namaluji Tvoje nožky,
dva dovádějící úhoři.

Namaluji Tvoji duši,
každá barva jí však sluší,
malíř neví kterou vzít.
Namaluji Tvoji duši,
nejde, do té se musí vžít.

Ano, maloval jsem Tebe,
něco mi zřejmě z nebe,
inspiraci dalo k básnění,
nebo to bylo jen blouznění?

Chce se mi křičet do všech stran,
chci Tě dovézt do nebeských bran.
Miluji Tě k zbláznění,
nikdo na tom nic nezmění.

Má duše touží po Tobě,
šeptá? „zůstaň“ jen skromně.

Naše duše i těla splynula,
v jeden celek složitý,
naše láska nezahynula,
pouze vybírá si prázdniny.

Cítím, tedy jsem, zůstanu s Tebou,
tak jak dlouho ty jen budeš chtít,
nezradím a dokáži sám se sebou,
očistcem opět za Tebou dojít.

Neboj, zůstaň, neublížím.