on..a já

stála jsem ,teda spíš seděla..
připadala jsem si
jako bych zahlídla anděla.
Andílka,co měl růžky ostřejší než břitva.
Jenže v mím srdci začla pořádná bitva..
Bitva o tvou dušičku,
aby aspoň trošičku,
Věděls,že začínám ráda tě mít,
že už enchci jenom o tobě snít..
Spousta krásnejch slovíček,
co od tebe jsem slyšela...
Nestačil by slovníček
a já za tebou bych běžela..
Proč jsi ale na chvilku,
nezapoměl na práci?
škrtnout poslední sirku,
a užívat si legraci???
Dálka..
to je ten nejvěčí strach tvůj,..
proč nemužeš být zase chvíli můj?
Mám tě plnou hlavu,
v dlaních cejtím tvoje vlasy,
k ostatním citem chladnu...
Tak kde jsou ty KRÁSNÝ časy?!
Teď je tu i ON..ten co rád mě má..
Nemá strach..a moje přání zná...
Jenže já nemůžu být šťastná,
i když já pro něj jsem krásná..
Líbám jeho,přitom tebe,..
proč jen není modré nebe?
Z mraků prčí,slzy tečou,
dny bez tebe se strašně vlečou,..
Já už mu lhát nemůžu,
že ráda tě mám,nezapřu..