Jen pro Tebe chci žít!

Slunce vlezlo do pelíšku z bílých beránků,
po perném dni znaveno hned vklouzlo do spánku.
Žezlo po něm přebral měsíc s hlavou šedivou,
a osvítil celý kraj svou září stříbrnou.

Přál bych si tu Tebe míti v ten kouzelný čas,
z číše lásky s Tebou píti neustále zas.
Chtěl bych být Tvým zlatým princem na bílém koni ,
co se světem za dračincem bez bázně honí!

Ty jsi paní srdce mého již po dlouhý čas,
nevdávej se za jiného, prosím zas a zas.
Pro mne jsi a navždy budeš mojí maličkou,
jejíž smích i ve snech zní mi něžnou rolničkou!

Jen s Tebou chci věčně sníti krásný Lásky sen,
navždy Tebou, Lásko moje, budu okouzlen.
Jen s Tebou má život smysl, krásné děvče mé,
jen pro Tebe tluče moje srdce divoké!

Slunce do něžných červánků odělo se zas,
ač znaven, vzdávám se spánku, jsa svědkem těch krás.
A než nebe rozloučí se s poslední hvězdou,
jen pro Tebe chci tu žíti, Ty jsi touhou mou!