Neodcházej prosím

NEODCHÁZEJ PROSÍM

Zůstaň se mnou, já prosím tě moc,
bojím se tmy a venku je noc,
Zůstaň u mě, jsi pro mě vším,
bez tebe světa hlas neuslyším.

Nemohu blíž, cítím Tvůj dech,
vůni tvých vlasů, jak hebkou máš pleť.
Vnímám to kouzlo, je konec těm dnů,
v nichž byla jsi objekt mejch vášnivejch snů.

Vidím v tvých vočích, to zdvořilý ne,
to ne, jenž vždy odmítnutej slýchá,
to ne, jenž pro mě znamená prohru,
po němž mě u srdce bolestí píchá.

Vodcházím pryč, jak zpráskanej pes,
napadá mě, proč jsem k tobě lez?
S nostalgií se usměju zas,
potom skok do tmy, TY LÁMEŠ MI VAZ!

Se jménem tvým, já řítím se tmou,
konečně odlehčím samotu zlou.
Ze tmy do světla, jest očistná lázeň,
pak tupý náraz, já spadl až na zem.